Povídání o lidském egu, jeho projevech, formách a návody na jeho pročištění a transformování.

Lidské ego
Ego je velký boží nástroj - náš velký učitel. Je součástí naší pozemské výbavy, je součástí našeho příběhu. Prvotní energie našeho ega je čistá láska a světlo. Do celého vývoje - od chvíle oddělení se od Jednoty - jsme šli proto, abychom poznali sami sebe, všechno to, co teoreticky v Boží Mysli je. Abychom to prožili v praxi, získali z toho zkušenosti a s touto zažitou zkušeností a poznáním se navrátili zpět do Jednoty.
Ano, my jsme ve své podstatě nejčistší boží láskou a světlem, čisté živé bytí. Ale to živé bytí se jalo sebe samo poznat. A jak jinak by sebe samo poznalo, než přes poznání toho opaku - přes poznání těch největších strachů, temna, agrese atd. A tak jsme dostali do výbavy svou vůli a ego, díky kterému toto všechno můžeme poznat. Na planetu Zemi jsme tedy přišli a začali své pozemské lidské ego "budovat" a rozvíjeli jsme nejdříve expanzivní jangové, mocenské ego (staré civilizace Hyperborea, Titánie, Atlantida, Řím atd.). Následným vývojem přišlo na řadu "karmické jinové ego" - byli jsme slabí, ukřivdění, trpěli jsme, bylo nám ubližováno, byli jsme rozlítostněni, ustrašení, odžívali jsme si karmu z dřívějších mocenských jangově-egových inkarnací. A tak šel náš vývoj až po nynější dobu. Máme za sebou statisíce inkarnací. Většina z nás již naplnila a prožila ty největší kvality jangového ega. Už není třeba ty nejhorší zkušenosti jangového ega prožívat - jen pochopit, pročistit, zkušenosti přijmout. S jinovým egem je to trošku horší, zde ještě zkušenosti získáváme, tzv. dobíhají, ale již i tyto energie nyní zpracováváme. Uvědomujeme si zkušenosti díky egu získané. Základem ega je krystalická DNA. Díky té krystalické DNA si ego všechno pamatuje, celý náš vývoj, všechny naše zkušenosti, ty tzv. dobré a tzv. špatné.

Podstatou života na Zemi je přejit z fyzického lidství do světelného, což je možné, až když zkultivujeme naše ego, až budeme k sobě i druhým cítit nejčistší bezpodmínečnou lásku. Ego neničíme, ego nezabíjíme, ale kultivujeme a očišťujeme láskou do takové míry, aby se dostalo do určité harmonie, aby bylo schopno ego svou vůli předat té naší vlastní podstatě, té duši v nás, toto je proces tzv. osvícení.

Jak ego v našem životě působí?
Ego působí skrze naši mysl, představy, schémata, očekávání, emoce, pocity - tedy v těchto oblastech se projevuje. Neustále se mění neboť si stále připadá necelistvé a má potřebu se ucelit, stabilizovat, najít jistotu a ukotvit se. Potřebuje stále víc a víc - nemá toho dost = stále není dost dobré, není celistvé - a tak touží a chce stále víc a stále je nespokojené. Ego je užvaněné a možno říci, že je někdy doslova šílené. Ego se děsí a bojí všeho nejistého a proměnlivého, vyvolává to v něm (tedy i nás) pocity strachu. Ego se potřebuje ztotožnit s něčím - s čímkoli. Díky ztotožnění se nalezne pro sebe formu - díky formě existuje. Ego potřebuje existovat. Například se ztotožní s představou či myšlenkou "Já jsem tlustá", "Já jsem oběť" nebo "Já jsem nejlepší ze všech" a pod. Ego se chce ucelit a stabilizovat a tím zároveň zcela ohraničit a oddělit - být mimo celek - být "osobnost". Ego vytváří pocit falešné identity. Ego si přivlastňuje, ego vytváří "já, můj, moje, mě...", ego vytváří iluzi vlastnictví. Ego potřebuje být důležité. Ego si neustále potřebuje potvrzovat, že existuje, a tak využívá celou řadu rafinovaných způsobů - snaží se na sebe neustále upoutat pozornost - jinovým či jangovým způsobem.

Potřebujeme si nejdříve uvědomit, kde a jak se naše ego v našem životě projevuje. Kde jinově a kde jangově.


Jinové ego
Projevy jinového ega v našem životě a jak jej rozpoznat.

Základní charakteristiky jinového ega:

• je velmi rafinované, proto ho nepodceňujme
• oproti jangovému egu se projevuje mnohdy více skrytě, nenápadně, ale hlouběji, mohutněji a zákeřněji (propast)

Výbava = projevy jinového ega:
Jinové ego má pestrou výbavu pro své působení:

• strach (nejsilnější energie, kterou obecně ego používá - strach je přítomen za projevem jinového i jangového ega)
• nejistota
• nevíra
• pochybnosti a nerozhodnost
• nenápadná/skrytá kritika druhých
• skrytá nenávist a pomstychtivost
• útěk a snaha předávání odpovědnosti za sebe a své činy druhým
• sklon k alkoholu, drogám, návykovým látkám a závislostem obecně (i k lidem - např. ke svému guru)
• sebeobviňování, sebetrýznění, sebekritika, sebedestrukční sklony
• skeptičnost, pesimismus
• lítost, plačtivost
• vzdychání, sténání, hypochondrie, neustálé stěžování si
• pocity, že jsem oběť všech a všeho, všichni se proti mě spiknuli, já chudinka, já bezmocný, nikdo mě nemá rád, všichni mě opustili, nikdo mě nechce vyslyšet, nikdo mě nechce pomoci, nic a nikdo mi nepomůže, jsem sám, jsem slabý, jsem neschopný, nedokonalý, jsem k ničemu, nic nemá smysl, raději bych nebyl, nechte mě všichni být, nechci nikoho slyšet, nechci nikoho vidět, nechci být, nechci žít
• úzkost
• deprese
• sklony a myšlenky na sebevraždu (jinové ego dosahuje svého dna a tzv. se hroutí samo do sebe)
• rezignace
• apatie

Dno jinového ega:
Dalo by se říci, že když jinové ego dosáhne svého dna, tak buď:
a) se zhroutí do sebe – sebevražda nebo dojde k pokusu o sebevraždu
nebo
b) se "z posledních sil" vzchopí se a "bije kolem sebe hlava nehlava", ovšem vzápětí se zase začne obviňovat a spustí nové kolo sebedestrukce.

Jinové ego "teče v kruhu", cyklická energie, roztáčí svá mnohá malá i velká kola...


Jangové ego
Projevy jangového ega v našem životě a jak jej rozpoznat.

Základní charakteristiky jangového ega:

• projevuje se více znatelně než ego jinové, energie jangového ega směřuje ven, jakoby vystřeluje, je více na povrchu, více viditelná, slyšitelná - snadněji postřehnutelná (jangové ego se jakoby ježí, vystřeluje, bobtná, vybuchuje - sopka...)

Výbava = projevy jangového ega:

• strach (nejsilnější energie, kterou obecně ego používá - strach je přítomen za projevem jinového i jangového ega)
• neochvějná až fanatická jistota
• pýcha, ješitnost, domýšlivost, nadřazenost (Já jsem lepší, já jsem nejlepší, já mám vždy pravdu, já to umím nejlíp...)
• snaha být dominantní, autorita, diktátor a osobnost
• řadíme sem i tzv. duchovní ego (pocity: "já vím všechno, jen má cesta je správná pro všechny, já ti řeknu jak žít, jedině já vás povedu správně, jen já tě dokážu vyléčit, já jsem jediný vyvolený, já jsem ten pravý guru a vůdce, jedině já jsem ten pravý spasitel, já jsem zcela osvícený, jsem osvícenější než ostatní, mám nejčistší napojení na duchovní světy, jsem nejlepším channelingovým zdrojem/kanálem...)
• snaha manipulovat s druhými, ovládat, vládnout
• snaha překračovat hranice druhých, tzv. se plést do věcí druhých, snaha řešit věci za druhé
• otevřená nenávist a pomstychtivost
• krutost a agresivita
• vztek, zloba, zuřivost, výbušnost, choleričnost
• křik, řev, hysterický pláč či smích
• destruktivní jednání (jangové ego používá svou sílu směrem ven, k druhým lidem, bytostem - kope, bije, trýzní, týrá až zabíjí)

Dno jangového ega:
Jangové ego, dojde-li svého vrcholu (například způsobí, že člověk pod jeho vlivem spáchá vraždu), uvědomí si, co všechno spáchalo a nevidí již cestu zpátky. Vzácně, jde-li tzv. o osobní dotek ega, dostavuje se "černé svědomí", jangové lidské ego upadá do pocitů viny, čili zde se setkává jangové a jinové ego.


Hranice jinového a jangového ega je velmi tenká. V pozemské dualitě je to tak zařízeno. Láska má jen krůček k nenávisti - vše je v pohybu - tak i jin a jang - tma a světlo - chlad a teplo - stejně tak i jinové a jangové ego se v určitém bodě setkávají a přelévají. Zde si můžeme nejlépe uvědomit sílu přítomného okamžiku. V teď a tady - v přítomném okamžiku není dualita - není polarita - není dobré nebo špatné - pouze "JE", pouze "JSEM" - čisté a čiré "BYTÍ", bez posuzování, bez hodnocení a rozdělování... Když si představíte, že všechna hmota zmizela, zmizelo i vaše fyzické tělo, všechny formy jsou pryč - již se ego nemá s čím identifikovat - není pro něj žádná forma - ego také mizí a zůstává co? Zůstává jen to "jsem" = čiré a všeprostupující Bytí za všemi formami.


Cesta z jinového i jangového ega:
Je tedy třeba si nejdříve uvědomit, že "nejsem ego", přestat se ztotožňovat s egem a myšlenkami, které ego produkuje a stát se pouhým pozorovatelem svého ega. Můžete si například vnitřně či nahlas říci: "Vědomě vystupuji z energií mého ega a strachu a vědomě vstupuji do energie Lásky mého lidského srdce. Do Lásky mého srdce se zcela nořím a uvědomuji si zdroj své vnitřní moudrosti, uvědomuji si svou božskou podstatu". Pak z hloubky svého srdce, z pozice naší božské podstaty si jako tento pozorovatel dovolíme podívat se na pravé a prvotní příčiny, z nichž naše jinové či jangové ego vzešlo. Například, když máme strach, tak z pozice pozorovatele se zeptáme: "Kdo ve mě má právě teď strach?". V přítomném okamžiku. Ego nezná moment teď a tady. Když se na ten strach dokážeme podívat teď a tady v přítomném okamžiku, tak strach zmizí. "Teď si uvědomuji své pocity, právě teď si uvědomuji své myšlenky". Ve své podstatě, nejniternější podstatě, přijímám tuto bolest teď a tady. Ano trpím, vědomě trpím, tu bolest ve svém srdci přijímám. Jako pozorovatel ze své "srdeční pozorovatelny" teď vědomě vnímám tu bolest, teď trpím, teď, právě teď. V tu chvíli se do toho dostane jakoby očistný oheň a začne to ego transformovat ve světlo vědomí. Proto je přítomný okamžik tak důležitý. Vědomě žitý přítomný okamžik. Takto se postupně budeme učit udržet se co nejdéle v přítomném okamžiku - budeme to přirozeně umět déle, lépe a snadněji.

Nyní je třeba si hluboce uvědomit, že celá praxe těch zkušeností jinového i jangového ega byla zcela nezbytná a toto zcela přijmout. Prakticky je toto přijetí ovšem složitější záležitost. Nestačí jen mentální přijetí, je potřeba hluboké niterné procítění, pochopení a následné očištění jednotlivých „odrůd“ ega od všech starých bolestí a energií nelásky.

V meditacích se zaměříme nejprve na objevení svého ega, pak na jeho projevy a posléze na příčiny.

Ptáme se sami sebe:
1. Jaké křivdy pociťuji? Od koho?
2. Jaká ublížení pociťuji? Od koho?
3. Jaké strachy či fóbie pociťuji? Kdy? S kým? Je v tom nějaká cyklicita - intervaly?

• existenční
• finanční
• ze stáří
• ze smrti
• z bolesti
• z nemoci
• z ublížení, přepadení
• z opuštění
• z lidí
• ze zvířat
• z budoucnosti
• z neznáma, ze změn

4. Kdy sám sobě nevěřím? Kdy se u mě objevuje nevíra v sebe?

• v pracovní, profesní oblasti
• v osobní oblasti/můj vnější projev
• v osobní oblasti jakožto člověk/mé vnitřní vnímání sebe sama

5. Kdy pociťuji agresivitu, hněv?
6. Kdy pociťuji touhu ovládat a manipulovat?
7. Kdy pociťuji snahu se povyšovat, ukázat se jako nejlepší?

Odpovědi si vždy uvědomím, s láskou a srdcem otevřeným tyto zkušenosti přijmu, odpustím druhým, poprosím o odpuštění a odpustím sobě. Zahalím všechny včetně sebe do duhové energie milosti boží odpuštění a přijmu svůj vývoj i s těmito zkušenostmi.

V meditacích se také zaměřujeme na to, kdy jinové ego mění svůj projev v jangové. Co spíná v lidské psychice tato přepnutí. Jaké jsou příčiny nepřijetí své jinové podstaty. Čistou jinovou energii každý z nás zažil a přesto ji stále hledá. Projevila se jako čistá láska matky, ten základní princip v nás. Princip čekání a sklízení plodů, základní princip sdílení a dávání lásky. Tuto čistou jinovou energii známe. Matka je zcela dávající svou bezpodmínečnou lásku. Matka je v propojení se zdrojem. Matka je zcela přítomna v lásce ke svému dítěti. Matka ví, že od početí (čehokoli) je třeba nechat zrát a vytvářet, aby se mohlo nové zrodit, trpělivost v tomto procesu je zcela přirozená. Transformované jinové ego najdeš v tichu klidu a propojení. Je to čas, kdy Změně předchází vědomí. Pokroucené jangové ego se přirozeně bojí tohoto základního propojení, přítomnosti zdroje a všemožně se snaží udržet svou nadvládu, má potřebu soutěžit.

Ego má svou vývojovou spirálu, ve které jsou uzlové body ega a centrální uzlový bod ega. Součástí uzlových bodů jsou také tzv. úložiště či kapsy ega. Uzlové body ega jsou propojeny s uzlovými body naší vývojové spirály.

Naším egem, jeho procítěním, pochopením a čištěním se zabýváme na seminářích Evy Puklové s názvem Ego I a Ego II.

Závěrem
Lidský život spočívá v plném přijetí ega. Svou meditační prací, ať již samostatnou či společnou na seminářích, se v této době transformace snažíme přiblížit k plnému přijetí ega ve všech jeho vrstvách, přiblížit se k cíli, kdy naše ego bude naším pomocníkem a vykonavatelem, ne manipulujícím velitelem. Míříme k láskyplnému propojení se svou duší, kdy naše ego bude plnit její láskyplné záměry. Do bodu, kdy ego bude schopné nechat se obejmout naší duší a kdy ego naší duši řekne: "Dávám Ti svou vůli" a dojde k procesu tzv. osvícení.


Zpracováno na základě poselství a zkušeností ze seminářů a meditací Evy Puklové v průběhu roku 2008.

Sylva Petrová, 11. 12. 2008