Transformace Poselství Přijatá vnitřní cestou Jeshua - Spirituální význam života na Zemi
Jeshua - Spirituální význam života na Zemi
Uveřejnil(a) Láďa   
Úterý, 25 Červenec 2017 22:45

Jeshua prostřednictvím Pamely

Drazí stejně smýšlející přátelé,

hovořím k vám já, Jeshua. Jste mí bratři a sestry. Spojuji se s vámi jako rovnocenný, nikoli jako někdo, kdo je vysoce nad vámi, nýbrž jako přítel, kamarád. Vnímejte společný zdroj, prostřednictvím něhož jsme spojeni. Vnímejte, jak mezi námi proudí život, spojení, které léčí a které nás osvobozuje.

Mějte k sobě úctu stejně tak, jak máte k druhým v této skupině. Úcta znamená cenit si sebe tím, že si uvědomujete, kdo skutečně jste a co jste již na této cestě přijali, abyste byli v těle z masa a krve, tady a teď na této Zemi.Byl to skok důvěry a hluboko uvnitř vás je víra, síla, hluboké vědomí, díky kterému jste si zvolili tu být. Každý z vás řekl této inkarnaci, svému současnému životu „ano“. Ta chvíle, kdy jste vyřkli „ano“ byla založena na hlubokém vědění, přesto následkem starých vzpomínek ze zkušeností z jiných životů na Zemi vyvstaly pochybnosti. Tyto pochyby zahalily Vaše jasné a zřejmé „ano“ a způsobily jeho zahalení a zakrytí. Cítili jste se ztracení v tomto pozemském dobrodružství, sami a opuštění. Znám tuto bolest, neboť jsem ji prožil.

Příliš často jsem byl vykreslován jako svatý, osvícený, který věděl vše. Tak to však nebylo, znal jsem hluboké pochyby a strachy. Byly součástí mé cesty stejně jako ty vaše, a tak mě vnímejte v mé nedokonalosti, v mé rozpolcenosti. Když jsem žil na Zemi, byl jsem inspirován světlem, jehož jsem chtěl být svědkem, světlem, které bylo za slovy, které obsahovalo lásku, zázrak, krásu, humor a moudrost. Toto světlo nebylo ode mě, bylo však dáno skrze mě, tak jako je to ve vašem případě. Míval jsem však také chvíle hlubokého zoufalství skrz prožívání nedostatku pochopení od těch, kteří byli kolem mě, necítil jsem se uznán tak jako vy. Díky tomu jsem mohl dosáhnout k lidem, kteří byli velmi osamělí, zoufalí, kteří cítili bolest fyzickou i emocionální, k lidem, kteří se nacházeli ve spirituální pustině. Dokázal jsem tyto lidi pochopit, protože jsem uvnitř sebe prožíval emoce, nálady a myšlenky, které prožívali i oni.

Lidská zkušenost se všemi jejími výškami a hloubkami je nezbytná, aby tu vaše světlo zářilo. To, co nyní ve svém životě prožíváte jako temnotu, jako soumrak, jako překážku, to vše je součástí vaší cesty. Není to překážka, které byste se měli vyhnout. Je to spíš o schopnosti tyto věci přijmout a přinést jim světlo svého srdce stejně jako kámen, který může být osvětlen zevnitř a stane se překrásným drahokamem. To je úkol, ke kterému jste určeni: prožívat temnotu, pochopit ji zevnitř a pak ji osvětlit a podstoupit celou škálu lidských zkušeností. Obklopit ji vědomím a skrz na skrz je vnímat. Pak se v lidské bytosti probouzí Kristovská energie – a proto, aby se tak stalo, je nutné být člověkem. Tuto energii, tuto specifickou, jedinečnou sílu a zářivost Kristovské energie nemůžete rozvinout ve vysoce éterických říších, kde chybí odpor a hloubka lidského prožitku. Pohlédněte tedy na všechno, co Vás zdánlivě brzdí, čemu se bráníte, co vás odrazuje, obtěžuje a co můžete odmítat, jako na to, co je právě vašim osudem a smyslem, proč tu jste.

Je to magická zkušenost pomoct druhému člověku, aby se osvětlil zevnitř, a který se pak stává bytostí, skrze něhož se dějí zázraky. Existují příběhy, které hovoří o mých zázracích a náhlých fyzických a mentálních uzdraveních. Síla, kterou jsem však měl, nebyla kouzlem, nebyla mystickou zvláštností skrze kterou se děly zázraky. Mohl jsem dosáhnout k lidem, kteří na to byli zralí, kteří se chystali projít průlomem na vnitřní úrovni skrze mé hluboké pochopení jejich lidskosti. Nečinil jsem žádné soudy ohledně toho, kým byli, o jejich negativních či pozitivních stránkách, jen jsem tam byl. A existovali lidé, kteří ve svém kontaktu se mnou prožívali lásku a tato láska je učinila celistvými. Bylo to, jako by byla vyzvána jejich pravá přirozenost k náhlému probuzení a to se v takové magické chvíli stalo. Nebylo to něco, co jsem ve skutečnosti dělal, bylo to něco, co se dělo ve vzájemném působení mezi námi.

Fakt, že jsem byl otevřený, byl tím, co mi umožnilo přijímat Kristovské světlo a být schopný předat ho druhým. Tato otevřenost, o které hovořím, je velmi často dosažena, když jako lidská bytost prožíváte krize. Předtím, než se skutečně otevřete Kristovskému světlu, jste obvykle lapeni ve všech druzích domněnek o tom, co by se mělo nebo nemělo stát, co by mělo nebo nemělo být. Jste plní představ a vzorců myšlení, které vytváří množství emocí a nálad. Z těchto představ a myšlenkových vzorců se snažíte utvářet svůj svět, svůj život, dokud nepředstoupíte před něco, co je tak obrovské, že nedokážete najít logický způsob, jak se tomu vyhnout. To pak všechny vaše jistoty, vaše představy a myšlenkové vzorce smete. Spadnete do hluboké díry a to může přinést ohromný strach.

Můžete to také nazvat „temnou nocí duše“ a je to děsivá zkušenost. Zároveň tu však existuje možnost, že se otevřete a uvědomíte si, že již nepoznáte „správnou“ cestu. Pak to nějaká vaše část vzdá, zatímco jiná část se otevře. Ta část, která to vzdává je obranná, vzdorující část, která si myslí, že to vždy ví líp, je to netrpělivost, která chce a vyžaduje v životě všechny druhy věcí. Tato část často odumře v krizích, a když jí dovolíte zemřít, světlo začne zářit zevnitř. Můžete tu vnímat, že prožívání krize, něčeho, co se zdá být už moc, má potenciál pro otevření se světlu. Je to velmi silná zkušenost, protože ta část, která umírá, nechce zemřít, chce vytrvat – odporuje.

Žádám vás, abyste připomněli vaší části, která je v rozporu s vašim světlem a je proti světlu obecně: světlo vesmíru, které chce proudit skrze vás. Něco ve vás se chce proti této možnosti chránit, a tak vnímejte, pokud můžete, otálení, když vás žádám, abyste si představili, že toto světlo vámi proudí snadno a svobodně, všemi vašimi částmi těla a ven do světa. Co ve vás tento obraz vyvolal? Dokážete tuto možnost připustit? Cítíte, že je to dokonce možné? Nebo je ve vás něco, co se chce chránit, zakrýt? Podívejte se na tuto chránící část a vnímejte ji před sebou jako hlídače. Zeptejte se sami sebe: „Proč potřebuji tento štít?“ Berte tuto obranu vážně, neboť něco ve vás cítí, že tento štít potřebuje. Respektujte tuto část v sobě, protože ochrana má vždy účel. Je tu, aby chránila vaši velmi zranitelnou část.

Jaká část ve vás nepřipouští světlo? Jaká část ve vás to zažívá jako žádání si příliš mnoho nebo jako ohrožující nebo dokonce nebezpečné? Přibližte se k této části velmi jemně jako byste tak dělali u dítěte. Vnímejte ji jako dítě, znechucené, dítě, které otočilo svou životní energii dovnitř. Přibližte se k tomuto dítěti velmi jemně a vnímejte, jak krásné je. I s touto extrémní zranitelností a obranou stále vyzařuje krásu. Poklekněte před toto dítě a obklopte ho svou velkorysostí a laskavostí. Poklekněte v jemném přijetí bez touhy dítě změnit nebo mu cokoli vnucovat. Tiše a uvolněně se s tímto dítětem posaďte a vnímejte, jak můžete nahradit tento štít. Doposud se dítě cítilo chráněné touto obrannou bariérou mezi vámi a vnějším světem, tento štít je však taktéž vaší ochranou před vašimi nejhlubšími pocity.

Požádejte toto dítě, jestli můžete místo tohoto štítu nahradit. Jen se ho zeptejte: „Dovolíš mi se o tebe postarat, jsi s tím v pořádku?“ Zeptejte se upřímně a otevřeně: „Chráním tě dostatečně?“ Nechejte ho svobodně hovořit. Možná řekne: „Ne, nejsem dostatečně v bezpečí, bojím se.“ Zeptejte se ho, co potřebuje, nebo co můžete udělat, aby se cítilo bezpečně. Dopřejte si čas, když tak činíte, protože můžete mít tento rozhovor se svým vnitřním dítětem znovu a znovu. Je to živoucí bytost, část vás, která nese mnoho lásky, a tak má spoustu lásky k rozdávání. Mělo by se však cítit na Zemi bezpečně, proto je vaše laskavost a loajálnost nezbytná.

Když jste vztyčili obranou bariéru, štít, abyste chránili své vnitřní dítě, už s tímto dítětem nejste vědomě spojeni, schová se vám. Odchýlíte se, například z bránění se, nebo se v jistém období ve svém životě zablokujete a nevíte, proč se tak děje. Můžete se začít hněvat, být zklamaní nebo znechucení, a když se tak stane, je to proto, že tu jsou v činnosti automaticky reagující vzorce, které stojí mezi vámi a vašim vnitřním dítětem. Obnovováním spojení s tímto zranitelným dítětem uvnitř a započetím rozhovoru zas a znovu, můžete postupně nalézt způsob, jak rozpustit tyto automaticky reagující vzorce – tuto obranou bariéru.Vyžaduje to však z vaší strany trpělivost a laskavost. Žádá se od vás pochopení, velmi hluboké pochopení, že tato vaše zranitelná část není překážkou, které se máte vyhnout nebo ji překonat a že by neměla být odstraněna.

Smyslem je, že prostřednictvím tohoto dítěte rostete tím, že ho zahalíte pochopením a láskou a pak se ve vás probouzí Kristovské světlo. Pryč jsou pevné představy, soudy a přesvědčení a věčné usilování a bojování pro něco, co si myslíte, že potřebujete. Namísto toho je ve vás nyní ochota a otevřenost,abyste se zas a znovu setkali sami se sebou prostřednictvím pozornosti a zájmu. Když si přestanete myslet, že už víte, co potřebujete a co je pro vás dobré, necháte se překvapit odpověďmi vašeho vnitřního dítěte.

Tohle je vaše cesta, neboť duše má něco, co se chce z lidské existence naučit. Někdy vidíte nebe, svět, kterému duše náleží, jako bezchybný svět, ale také jako místo, ze kterého jste byli vyhnáni. Byli jste pak přinuceni přežít v nedokonalém, často nepřátelském světě – na Zemi, kde vás stahovalo mnoho emocí, a to můžete vnímat jako trest. Říše, z které jste však přišli, svět vaší duše, také není dokonalý. Něco zásadního tam chybí, proto jste vždy s důvěrou skočili do inkarnace. Je to život sám, toto tápání a hledání, tento hluboký a intenzivní způsob prožívání – který je možný především tu na Zemi – skrze který se vaše pochopení, vaše trpělivost, porozumění a soucit stávají hlubokými a podstatnými. To je spirituální smysl života na Zemi. Můžete tu zažívat záblesky dokonalosti – často ve chvílích jednoduchosti nebo skrze vhled nebo zkušenost čistého potěšení a krásy – takové záblesky mají větší váhu, než být v nebeských říších roky v euforickém stavu.

Je zajisté nádherné být v atmosféře harmonie, s menším odporem a s menšími výškami a hloubkami, a vy po tom toužíte. Nepopírejte však krásu a hloubku spirituální hodnoty života na Zemi a toho, čím procházíte. Vezměte zkušenost, moudrost a objevy, které zde zažíváte, do říší světla a tyto říše díky tomu získají více hmoty a živosti. Je tu stále probíhající součinnost mezi říší Země a říšemi „na druhé straně“. Važte si svého života jako drahocenného. Jste stateční, jste nadaní, a tak uznejte své vlastní světlo.

Těším se z naší společné přítomnosti. Když jsem zde, ačkoli nejsem v těle, stávám se nějakým způsobem člověkem a znovu si připomínám, jaké to je, jím být. Břemena, ano, ale taktéž chvíle osvícení, přátelství a solidarity, které se dotýkají duše velmi hluboko. Pouta přátelství vybudované na Zemi zůstávají s duší a nadále působí navěky, tak drahocenný je život na Zemi.

Všem vám děkuji za to, že jsme byli spolu. Každého z vás ze srdce zdravím.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

 

Vyhledávání

Fotky z misí