Aktualitky

45. Duchovní mise na pomoc Matce Zemi - Izrael a Jordánsko

Izrael a Jordánsko

Tentokrát se vydáme poznávat krásy Izraele a Jordánska. Termín: 6.11. - 18.11.2019, cena: 52 499 Kč.

Transformace Poselství Přijatá vnitřní cestou Kryon - „Podobenství o zadním dvorku“
Kryon - „Podobenství o zadním dvorku“
Uveřejnil(a) Láďa   
Úterý, 30 Duben 2019 19:17

Tento živý channeling byl předán v Boulderu, Colorado, 11. ledna 2019

Tento živý channeling byl upraven [Leem a Kryonem] a doplněn pro lepší porozumění čtenářů. Některé informace byly i přidány. Často se totiž stává, že živý channeling má v sobě energii, kterou psané slovo nenabízí. Užijte si tedy toto rozšířené poselství přijaté v Boulderu.

Zdravím vás, moji drazí, já jsem Kryon z magnetické služby. Již jsem vám dnes slíbil podobenství, a v tom bude opět hrát hlavní roli postava jménem Wo. Pokud jste o něm ještě neslyšeli, tak Wo přestavuje každého člověka. Wo nemá jedno určité pohlaví, ale Wo je spíše Wo – man (man – muž, woman – žena, pozn. překl.). Wo může mít obě pohlaví. Ale v tomto případě mu budeme říkat „on“, protože to dává smysl ve vašem jazyce.

 

Je to příběh, který někteří z vás poznají, přesto je určitým způsobem také plně metaforický. Moji drazí, podobenství mají vždy nějaké poselství. Podobenství budou vždy metaforami vytvořenými tak, aby zastupovaly něco jiného. Někdy vysvětlíme, co tyto metafory znamenají a jindy ne. Ale když se vydáváme na tuto jedinečnou cestu, přejeme si vysvětlit několik významů, než půjdeme dále. Pojmenuji toto podobenství Wo a zadní dvorek.

Ihned byste mohli pocítit, že tento „zadní dvoreknení doopravdy nějaký fyzický dvorek a měli byste částečně pravdu. Za okamžik vám povíme o těchto významech více. Ale v kultuře mého partnera je fyzický zadní dvorek prostor za typickým americkým domem a zná ho mnoho posluchačů. Někteří takový dvorek, na  kterém vyrůstali, stále mají.

Takže začněme naše vyprávění: Wo měl doma zadní dvorek a vše v jeho životě bylo pro něj důležité. Tak jako mnozí z vás, kteří jste ho měli také, si ho možná jasně pamatujete ze svého dětství, pokud jste žili dost dlouho na jednom místě. Mnohé z toho, co se odehrávalo na tomto místě, je velmi důležité ve vzpomínkách na vaše mládí.

Možná si vzpomínáte na vlastní dvorek, protože když jste byli malí, tak jste si tamhráli. Možná si vzpomínáte na to, co k němu bylo v průběhu let přidáno i na věci, které zůstaly stejné. Některé z těch věcí byly vaší stabilitou a možná jste přímo spoléhali na to, že zůstanou stejné. Zadní dvorek v tomto konkrétním podobenství představuje Woovu realitu. Stejně tak zastupuje realitu i pro vásto, jak myslíte, a jak nakládáte s věcmi ve svém životě.

Vaše realita se samozřejmě utvářela za vašeho raného dětství, a ve Woově případě si on na to jasně vzpomíná. Pamatuje se na den, kdy jeho otec přinesl strom. Ten strom byl už na Woa velký, a tatínek přinesl nějaké nářadí, o kterém dnes Wo ví, že to byl rýč. Otec vykopal s tím nástrojem díru a ten strom tam dal. Wo si vzpomíná, že ten strom byl pro něj! To se mu líbilo! Když mu bylo pět, vzpomíná si, že tatínek řekl: „Wo, toto bude tvůj vlastní stromový dům a až budeš trochu starší, tak ten dům společně postavíme.“ A to se i stalo.

Uplynulo mnoho let a Wo viděl ten strom růst. Větve se zvětšily a bylo možné pomocí nich šplhat, takže časem jeho otec a Wo začali pomalu budovat ten stromový dům. Když byli hotovi, byl to silný a skvělý dům!

Ten stromový dům, moji drazí, představuje v tomto podobenství dětství. Ve Woově případě to bylo dobré dětství naplněné dobrými vzpomínkami a on si je pamatuje velmi, velmi živě. Vybavuje si detaily tak, jako i mnozí z vás. Vybavuje si něco, nad čím se dodnes usmívá – když jeho otec budoval ten stromový dům, velmi pomalu a obřadně našel dva barely na benzín (vlastně spíše odpadní nádoby), které byly nahoře otevřené. Otec je otočil „vzhůru nohama“, otevřeným dnem v hlíně, a postavil je vedle stromu, aby podpíraly část toho stromového stromu – jeho vchod.

To, co je na tom příznačné, je, že v průběhu následujících let ty barely zůstaly. Vyhovovaly a zůstaly tam stát, dokonce, i když už stromový dům již neexistoval. Dokonce i ve Woově dospělosti zůstaly barely na stejném místě. Bylo to proto, že byly naprosto funkční. Staly se jakýmsi piknikovým stolem, svátečním stolem a s dřevěným prknem na sobě nesly jídlo při jeho oslavách vedle stromu, kde lidé chtěli sedět kvůli jeho stínu. Když měl Wo na dvorku nějaký velký projekt nebo chtěl něco budovat, ty barely projekt podporovaly. Nikdy se s nimi nehýbalo.

Zajímavé je, že někteří ze sousedů si toho všimli a dělali si legraci: „Přestěhuje Wo někdy ty barely?“ A Wo jim odpovídal: „Ne, to si nemyslím. Jsou tam natrvalo.“ Nakonec zněl sousedský vtip takto: „V budoucnu se stanou dvě věci: Buď nastane konec světa nebo Wo přemístí ty barely.“ Barely se nepohnuly.

Moji drazí, na vašem zadním dvorku, v tomto podobenství, máte barely také. Nikdy jste je nepřemístili. Nemůžete s nimi snadno pohnout a nikdy jste na to ani nepomysleli, protože představují základní pravdy vaší reality. Otázka: v tomto příběhu, dal tam ty barely Wo nebo to udělal jeho otec? Toto je metafora pro Woa. Jeho otec představuje významnou, důležitou osobu v jeho životě. Vy máte ve svém životě to samé. Byl tu někdo, kdo vás učil věci, které se nakonec staly vaší pravdou, vaší neměnnou realitou, a vírou, které jste se nikdy nevzdali. A důvod? Používáte tyto nehybné, neodstranitelné barely, svou pravdu, po celou dobu, protože pro vás stále fungovala a funguje. Ten strom je samozřejmě vašekonstantní stabilita a ty barely (pravdy) od ní nejsou nikdy daleko. Budou stejné po celý váš život a jsou středem vašeho pocitu bezpečí.

Teď mi dovolte, abych ten příběh trochu pozměnil, a pověděl vám o domku na hraní. Zde je to trochu specifické a více realistické pro ženy, které poslouchají tento příběh. Máme strom, protože ten chtějí chlapci, ale Wo má také pěkný osamělý domek na hraní, protože ten zase chtějí děvčata. Jeho otec a přátelé mu/jí postavili domek na hraní. Vzpomínáte si, že jsme vám řekli, že Wo je Wo – man? Wo má v tomto podobenství obě pohlaví. Takže musíme vzít v úvahu, že on/ona je také malou dívkou. Wo chtěl i domek na hraní. My teď také v tomto příběhu oslavujeme myšlenku rozdílnosti pohlaví a to, po čem často touží děti různých pohlaví. Zadní dvorek je kompletní s domem na stromě a domkem na hraní.

Zadní dvorek zastupuje také vnitřní dítě, jak Woa, tak i vás všech. Je to místo, kde se konaly narozeninové oslavy, když jste vyrůstali a zaznamenávali pokrok ve svém životě. Dům na stromě a domek na hraní byly místy, kde jste si hráli, nebo kde jste předstírali, že vaříte jídlo. Byla to tvrz, dům, pracovní prostor. Bylo to mnoho věcí. Zadní dvorek se stal vaším dětstvím, vaším životem a vaším systémem víry. Strom? Stále roste a může vše podporovat. Je něčím, na co se můžete spolehnout, protože v životě existují určité věci, o kterých musíte vědět, že jsou pevné a neměnné.

Woův strom tam byl ještě dlouho potom, co byl stromový dům pryč. Držel se tohoto stromu ve svém životě a ten rostl a rostl a velmi brzy byl ten strom ohromný. Vlastně byl stejně velký jako celý zadní dvorek! Stal se baldachýnem, který zastínil celý zadní dvorek.

Wo mohl jako dospělý na ten dvorek přijít a držet sklenici s nápojem a brčkem a sedět tam v křesle. „Ách… to je život." Jeho mysl mohla být v klidu a on si mohl myslet: „Toto je dobré a vše kolem mě je dobré.“ Seděl a přemítal ve své hlavě: „Miluji tento strom a ty barely. Děkuji vám, vzpomínky, za to, že jsem tady. Dům na stromě je pryč, ale domek na hraní je pořád tady. Děkuji i za to. Jsem součástí toho všeho a je to celý můj život.“.

Wo byl realista a v jeho životě se na tomto zadním dvorku staly i negativní věci, ale byl dobrou, vyrovnanou osobností a o takových věcech moc nepřemýšlel. Vzpomínal si na krysy. Nerad vzpomínal na to, jak říkal: „Máme tu krysy,a samozřejmě věděl, že z toho dvorku neodejdou. Přicházely přes plot a pod plotem ze sousedova dvorku. Teď to Wo nepůjde sousedovi sdělit, protože ho má rád a váží si ho. Wo si myslí: „Existují určité věci, které se sousedovi a přátelům neříkají. Neříkáte jim o jejich krysách, neříká se jim, jak mají vychovávat své děti, nebo že nejsou barevně sladěni, či že nemají vkus. Prostě je jen milujete.“ Proto Wo vždy cítil, že si musí s krysami poradit po svém. Přicházely a odcházely, a ačkoliv nevěděl, jak se přes ten plot dostaly, vždy se s nimi prostě vypořádal. Ty krysy samozřejmě představují nepříjemné výzvy v životě. Jsou to věci, na které se díváte, a nechce se vám s nimi nic dělat, ale nakonec to uděláte. Někdy, na některých zadních dvorcích, je krys příliš mnoho. Tehdy se může člověk stát dysfunkčním a vystresovaným. Potom lidé onemocní. Ale Wo měl dobrý, vyrovnaný přístup k životu. Byl to dobrý Wo – man a poradil si s krysami jak nejlépe uměl – většinou tak, že na ně nemyslel.

Potom tam byli hadi. Wo neměl ani potuchy, jak se hadi dostali na jeho dvorek, ale chápal, že hadi mohli podlézt pod plotem, protože tak to hadi dělají – hadi jsou chytří. Naštěstí jich nebylo moc, ale když tam vůbec nějaký byl, začal se bát. Nenáviděl hady a nechtěl s nimi mít nic společného. Šel do domu, schoval se a zavolal někoho, aby hady odstranil. Když bylo po všem, vyšel ven.

V tomto příběhu hadi představují strach z něčeho, s čím se nedokážete vyrovnat. Byl to strach ze smrti, nevyléčitelné nemoci nebo strach z čehokoliv mimo těch krys. Wo říkal: „Já vím, jak se s takovými věcmi vyrovnat. Zbavím se toho, nemyslím na to, a pak se nakonec vrátím na místo, kde můžu sedět v křesílku s mým pitím a můžu jej brčkem usrkávat a říkat si: „Jsem v pohodě, jsem v pohodě.“

Velký posun

Vše bylo v pořádku a stabilní až do dne, kdy přišlo zemětřesení. Wo si vzpomíná, že tam seděl a usrkával svůj nápoj s pocitem, že všechno je skvělé, když v tom udeřilo zemětřesení. Rachotilo to a houpalo, a on cítil, že ten velký strom vedle něj praská. Znělo to jako výstřely. Větev nebo dvě bouchly do domku na hraní, a způsobily, že se trochu nahnul. Všechno kolem bylo rozbouřené a on se na chvíli bál. Byl rád, že nebyl zraněn, a zjistil, že ani jeho sousedé neutrpěli zranění. Rozhlédl se kolem, a ačkoliv se zdálo, že jsou všichni v bezpečí, byly tam některé velké změny a zřejmé škody.

Wo se rozhlédl kolem a odhadoval, v jakém je všechno stavu. Strom vypadal trochu jinak; domek na hraní byl v trochu jiném úhlu, ačkoliv se zdálo, že je v pořádku. Ale potřeboval pomoc, aby to věděl jistě.

Brzy dorazili inspektoři. To jsou ti, kteří mají na starosti bezpečnost zadních dvorků. Ti stanovují pravidla. V tomto příběhu inspektoři představují úřady. Ale toto je podobenství, takže je možné všechno. Někdy vás úřady nutí dělat věci, které se potom stanou jakýmsi probuzením. Někdy úřady nejsou opravdu takovými, jakými se zdají být. Toto byl ten druh úřadu, který může způsobit změnu. A teď se připravte: U některých Woových sousedů to zemětřesení NEBYLO! Není divu, že byli v pořádku. To vám jistě říká něco málo o nevyslovených věcech v podobenství, že ano?

Víte, stejně jako ti, kteří by toto mohliposlouchat nebo číst, Wo byl starou duší. Wo byl dobrý Wo – man. Wo měl vědomí, které bylo připraveno se rozvíjet, a byl dobrý duchovní a jemný Wo – man. Toto zemětřesení zatřáslo jeho zadním dvorkem, ale někteří jeho sousedé ho ani necítili. Snad tomu někteří z vás rozumí?

Inspektoři přišli a sdělili Woovi: Pojďme si promluvit o tom stromu.Wo okamžitě reagoval: Pokud mi chcete říci, že ten strom musí pryč, pak musíte jít vy. Ten strom zůstane, ať se děje cokoliv!Inspektoři byli laskaví a snažili se Woa uklidnit. Řekli: Ne, Wo, ten strom může zůstat. Je to dobrý strom. Ale je příliš těžký, aby byl bezpečný. Potom dali Woovi přednášku o tom, jak se Gaia stará o své stromy. Připomněli Woovi, že v lesích Gaii jsou stromy přirozeně oklesťovány ohněm, hmyzem nebo čímkoliv přírodním, co jim dovoluje přežít. Avšak jestliže nějaký člověk pěstuje strom mimo prostředí lesa, taková osoba je potom zodpovědná za to, co normálně dělá Gaia. Stromy potřebují být pravidelně prořezávány kvůli zdraví a dlouhověkosti. Wo, měl byste ho celý prořezat, protože je teď nestabilní a potřebuje přetvořit.

Moji drazí, pokud až dosud tomuto podobenství rozumíte, vidíte, že Wo prošel posunem, a že „prořezání stromu“ znamená, že jeho realita potřebuje být přizpůsobena energii, ve které žije, a ne energii jeho minulosti. V závislosti na tom, kdo tu je a kdo to poslouchá, prořezávání stromu znamená, že možná musíte přehodnotit svou realitu na správném základě. Wo to nedělal a většina to nikdy nedělá. „Strom“ je vždy prostě jen „strom“; avšak najednou se stane něco, na co je třeba se podívat.

Wo řekl: „Chápu, ale já se na to nechci dívat. Zaručíte mi, že ten strom bude stále žít, až budete hotovi?“ Oni laskavě odpověděli: „Ano Wo – nejen, že bude žít, ale v nových podmínkách, kde bude žít o desetiletí déle, dokonce i déle než je váš vlastní život. Wo, strom je strom. Je to nádherný strom a my bychom mu nikdy neublížili. Jenom jej prořežeme, aby mohl růst lépe.“

Když bylo prořezávání hotovo, Wo se vrátil, a nevěděl, co spatří, až na zadní dvorek vstoupí. Otevřel zadní dveře a s pláčem klesl na kolena. Oni ho neprořezali, oni ho zabili! Samozřejmě, že to tak nebylo, ale Wo nikdy dřív neviděl, jak vypadá nějaký velký strom po prořezání, takže si nebyl jistý, co má očekávat. Už tam nebyla žádná koruna, a zdálo se, že ani žádné větve. Zdálo se, že je všechno pryč.

Samozřejmě, po nějakém čase začal strom zase růst a nový růst nahradil ten směšně vypadající prořezaný strom. Wo si také později uvědomil, že už mu nepadá do pití žádný hmyz (to je něco, co se vždy děje s korunou)! Taky zmizel kousavý hmyz (který žil v koruně také)! Wo si všiml i něčeho dalšího: Zmizel ten krásný stín koruny, a teď si musel nasazovat sluneční brýle – bylo tam příliš mnoho světla! Dovolte mi, abych vám tu metaforu objasnil. Když prořežete realitu, na kterou jste byli z minulosti zvyklí, vstoupí do vašeho života více světla a daleko méně rozčilování se a stresu ze staré koruny zdánlivě ochranitelských větví. Koruna vám nedávala stín. Byla hnízdem neměnných přístupů a poskytovala útočiště svému vlastnímu růstu negativity. Zakrývala vám světlo a nádhernou novou pravdu. Byl to neprořezaný strom.

Inspektoři, na které stále více nahlížel jako na spíše moudré než autoritativní, potom řekli: „Ach, Wo, doufáme, že vám to nevadí, ale v procesu prořezávání toho stromu, jsme museli přemístit ty barely.“ Wo zbledl.

Ach, můj Bože, vy jste odstěhovali ty barely?vykřikl Wo. A oni řekli: „Ano.“ Wo se rozhlédl kolem, aby viděl, jestli nastal konec světa, a možná, že si toho nevšiml (sousedský vtip). Oni přestěhovali barely!

Inspektoři pokračovali: Wo, když jsme je stěhovali, něčeho jsme si všimli. Věděl jste, že tam bylo hadí hnízdo?

Wo tomu nemohl uvěřit. Cože? Ti hadi byli pod barely?

Ano, Wo,“ odpověděli inspektoři. „Byli po celou dobu pod těmi barely. Podíval jste se vůbec někdy pod ty věci? Kolik let tam vlastně byly, Wo? Bylo tam toho hodně, co žije jen v temnotě, kterou jsme museli vyčistit. Vypadalo to, jako by ty barely byly nedotčené po celá desetiletí! Potom si Wo uvědomil, že se po celý svůj život nikdy pod ty barely nepodíval. Ti hadi odtamtud vylézali po celou tu dobu.

Podívejte se na tu metaforu, moji drazí. Pravdy a myšlenky, kterých se nikdy nedotknete – dokonalost ve vašem životě – jsou to věci, které tam pro vás dal „váš otec“. Kdybyste je odstranili, bylo by to pro jeho vzpomínky skoro jako nějaká parodie. Neodstraníte ty věci, které jsou pro vás tak důležité. Možná to není váš otec, ale váš pastor nebo kněz nebo profesor, kterého si velmi vážíte? Chápete? Ty barely se nehnou, protože tak vzdáváte hold jejich památce. Ano, pod těmi barely byli hadi, protože se s nimi nikdy nehnulo.

Věci ve starší energii mohou hnisat, stát se zvětralými a dokonce se s novými objevy a novým myšlením stát nepravdivými. Když přilnete k minulosti, dokonce i jestliže myšlenky mají svůj původ v tom, co milujete a respektujete, uzavíráte se do skříně starého myšlení. Čím déle nepohnete těmi barely, tím snadnější bude pokračovat ve starém paradigmatu myšlení. Zde je pravda: Bůh je stejný dnes, zítra a navždy, ale naše objevy našeho vztahu k Bohu se mění spolu s tím, jak se světlo stává jasnějším.

Inspektoři ještě neskončili. „Wo, je mi líto, že vám to musím sdělit, ale ten domek na hraní je něco, čeho se musíte zbavit. Mohli bychom ho spravit, ale bude to stát příliš mnoho. Bylo by lepší, kdybychom se ho zbavili. Musel by být kompletně přestavěn. Nemá skutečné základy, protože byl postaven jako dětská hračka. Spadl by na vás.“ Wo při té představě oněměl. Ale logicky to chápal a řekl jim, aby se do toho dali. A tak ho odstranili a uklidili.

Když se Wo příštího dne vrátil, bylo hotovo. Potkal se s inspektory, které začínal mít čím dál raději, a ti diskutovali o tom, jak ten projekt pokračuje.

Wo, víte, odstranit ten domek na hraní bylo těžší, než jsme si mysleli.“

Proč?“ opáčil Wo.

No, protože jste tam měl krysí hnízdo. Jak je to dlouho, kdy jste tam byl? Proč ho tam máte, když ho nepoužíváte?

Wo mlčel. Ty krysy nepřicházely ze sousedova dvorku. Přicházely z jeho dětského domku na hraní!

Chci, abyste prozkoumali tuto metaforu, moji drazí, protože jsou zde tací, kteří mají stále vzpomínky na „domek na hraní“, a nechodí do něj. Někdo vám podle plánu řekl: „Protože se stáváš dospělým, tak se jako dospělý chovej. Vyhýbej se dětinským věcem. Přestaň se smát jako nějaké dítě ani nebuď tak dětsky nadšený. Nelez po čtyřech jako dítě. Teď jsi zodpovědný dospělý a musíš odložit věci svého dětství a už se k nim znovu nevracet.“

Moji drazí, poslouchejte! Pokud pravidelně navštěvujete své vnitřní dítě a uděláte z něj součást svého dospělého paradigmatu, zachraňujete si tím život! Vaše vnitřní dítě ví, kdo jste. V tom je krása bytí dítětem. Nevinnost dítěte je cenná a čistá. Vstoupit na to místo vnitřního dítěte a pravidelně si hrát, vás dělá mladšími a vyhání krysy deprese a zloby. Je to ta nejvíc vyrovnávající věc, kterou může nějaký člověk dělat – smát se a radovat, jako kdyby byl zase dítětem.

Wo si uvědomil, že jako dospělýdo toho domku na hraní nikdy nevstoupil. Wo byl stará duše a byl vyrovnaný, ale ignoroval tyto věci a dovolil jim zvětrat, protože je považoval za příliš dětinské. Lpěl na vzpomínkách, ale nikdy je ve své realitě nenavštívil. Ani se moc nesmál, jak si teď uvědomil. Ta metafora s krysami a hady je zřejmá, protože schází péče o tyto záležitosti, Wo jim dovolil zůstat v temnotě a dovolil, aby tam vyrašila ignorance, která k existenci vyžaduje temnotu.

Inspektoři odešli a Woovi teď nakonec scházeli. Bylo to, jako kdyby to byli průvodci a ne inspektoři. Pomohli Woovi najít po zemětřesení sama sebe. Samozřejmě, ti inspektoři nebyli vůbec úředníci, ale Bůh v nitru a sebepozorování a uvědomění si probouzejícího se vědomí. Byl to začátek „jednoty“, kde se všechny věci začínají vidět takové, jaké jsou.

Za nějaký čas seděl Wo na zadním dvorku ve svém zahradním křesílku se svým nápojem, svým brčkem a svými slunečními brýlemi. Slunce bylo jasné, ale to mu dovolilo spatřit něco dalšího – barvu! Vyrážely květiny, květiny, které celý svůj život nespatřil. To nové světlo na jeho dvorku mu poskytlo tolik pohodlí a tepla!

Wo si uvědomil, že je vše v pořádku. A strom? Stále se jej mohl dotknout a vylézt na něj, a on jej stále, tak jako vždy, ochraňoval. Ty nové větve byly nádherné a plné barev a poskytovaly jiný druh stínu. Byly to větve, které rostly ve Woově současném životě. Byly to Woovy větve a ne ty z jeho minulosti. Jeho ochranný strom pocházel z jeho vlastních představ a jeho vlastních intuitivních objevů týkajících se reality. Také se nebál je pravidelně prořezávat. Už to nebyl strom jeho otce.

Ve Woově mysli byli ten domek na hraní a stromový dům stále. Mohl na ně vzpomínat a smát se a výskat radostí, když vzpomínal na ty hodiny a hodiny, kdy si tam hrál. Ve svých představách si je dokonce přetransformoval tak, že byli mnohem hvězdnější než ve skutečnosti.

A barely? Inspektoři je neodnesli. Jen je přesunuli. Tak je odstranil Wo.

A vůbec, kdo by chtěl mít na svém zadním dvorku nějaké staré barely?

-----------------

Toto je, moji drazí, podobenství.

A co váš „zadní dvorek“? Kolik z vás pocítilo zemětřesení? Teď mi dovolte předat vám další tajemství.

To zemětřesení je u každého z vás jiné. U někoho k němu došlo včera; pro některé to bylo v roce 2012; pro jiné to bude zítřek. Metafora zemětřesení je něco, co otřese základem vaší víry, ale nemusí to být negativní. Můžete opustit toto místo s pochopením toho všeho ještě před tím, než dnes půjdete spát. Můžete také nastoupit cestu objevování, kde tyto věci budou odhalovány pomalu. Každá osoba je jedinečná.

Mohlo by dojít k hlubokému odhalení, už když sedíte zde. „Poznávám svůj zadní dvorek a není to pěkné. Nechci, aby mě probudilo nějaké zemětřesení. Chci jen prořezaný strom, se kterým budu pracovat.“ To je prohlášení moudré staré duše, která pochopila toto: Abych pochopil, nemusím se dostat do nulového bodu. Jsem teď připraven na odhalení, protože mám zvýšenou připravenost toho, kdo jsem a kdo jsem byl. Duchu, ukaž mi nové světlo v mém životě.

Vždy budou tací, kteří mají problémy se životem, které je zavedou na místo, kde musí čelit věcem, kterým nikdy čelit nechtěli. Někteří budou na Boha křičet: „Co jsem udělal špatně? Proč se to děje mně?“

Mluvím k někomu v obecenstvu.

Jsem dobrý člověk. Jsem dobrá stará duše a věřím ve věci, které jsou zde vyučovány. Proč se to děje právě mně?

A zde je odpověď: Je to proto, že jste příliš sveřepí a vy o tom víte. Je to proto, že potřebujete, aby se s vámi takto zatřáslo, abyste se probudili, a vystoupíte na opačné straně se světlem. Je to proto, že váš strom potřebuje prořezat, ale ne zabít. Víte, o čem mluvím, moji drazí. Ale je to hlavně proto, že vás Bůh miluje tak moc, že je vám dána příležitost žít déle v radosti a zdraví a změnit tuto planetu. Bůh vás zná jménem. Tak je tomu u každého člověka. Jste naprosto odlišní svým individuálním způsobem, ale každý z vás má svůj zadní dvorek a svobodnou volbu ho změnit.

Hloubejte o těchto věcech ve světle změn na planetě a změn, které by se mohly stát ve vašem vědomí. Vracím se k poselství, které jsem předal dnes ráno: Když začnete analyzovat to, kým byste mohli být na planetě a kvůli čemu byste zde měli být, odpovědi budou nádherné a hluboké. V těch odpovědích je majestátnost, a když je začnete jednu po druhé zodpovídat, ve všech uvědoměních si bude velkolepost.

Takové je Kryonovo poselství a po 30 let bylo. Jen to pokaždé říkáme trochu odlišně. [Smích.]

A tak to je.

KRYON

Poznámka ke kopírování:

Pro všechny poutníky na Cestě Lásky do češtiny přeložila Iva M. (www.kryon.webnode.cz).Tuto českou verzi je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.

Další zprávy a informace od Kryona, Leeho Carrolla i českého překladatelského Kryonova týmu naleznete na naší facebookové stránce KRYON česky Budeme rádi, když se k nám připojíte.

Kryonovy knihy

O všech těchto skutečnostech, o všem, co je a co tvoří lidský život, člověka či celé lidské společnosti, ve všech oblastech života, i v návaznosti na spojitost s životem Vesmíru, Galaxie, o tom všem Kryon láskyplně a otevřeně hovoří ve svých poselstvích, ale i také ve svých knihách, které prostřednictvím Leeho Carrolla uvádí na scéně lidského života s cílem napomoct ve vzestupu života planety a člověka do vyšší úrovně.

Informace o Kryonových knihách vč. informací o možnostech pořízení naleznete ZDE a také ZDE

 

Vyhledávání