Transformace Mise Mise na pomoc Zemi Mise Mongolsko - co nám přinesla
Mise Mongolsko - co nám přinesla PDF Tisk Email
Uveřejnil(a) Lenka   
Středa, 21 Červenec 2010 16:01

Měsíc po návratu z Mise do Mongolska  vám přináším mozaiku střípků - pohledů jednotlivých účastníků. Někteří neměli chuť napsat a odhalit své nitro, těm ostatním patří můj dík. Lenka

- Měsíc bez běžných starostí, navíc s tlupou krásných lidiček .-))), se kterými se šlo krásně smát i objevit Shamballu

- zajímavá krajina, nádherné hory a řeky, poušť na každém kousku jiná, spousty barevných kytek, bohužel i odpadky všude, kde už někdo byl 
- krásní lidé (a děcka :-)))) v nádherných délech, škoda, že se tak málo usmívali
- veliká stáda barevných zvířat, spousty dravců a veselých syslíků :-)))
- nádherné nebe se spoustou hvězd, nádherné východy Slunce i Měsíce, nezapomenutelná duha nad Shamballou
- pocit volnosti, svobody a radosti, že JSEM.                            Jana

--------------------------

Mongolsko – země s úsměvem. Země stád koní, koz, ovcí a krav volně se pasoucích po nekonečných zelených pláních. Poušť Gobi a její velbloudi mají rádi vodu, když příroda dá, A Buddha? Sedí opodál a sleduje, jak děti země padají pod tíhou vlastních přání, neb mají dost všeho, jen ne toho, co vlastně skutečně potřebují. Čisté srdce.                        Pavel

---------------------------------

Ohromila mě možnost prožít i procítit sílu živlů.
ZEMĚ – neskutečné rozlohy a scenérie, schopnost uživit ohromná stáda a zregenerovat se, i v nejnemožnějším místě vytvořit ohromující zahradu květů.
VODA – její nespoutaná síla při průtrži mračen v poušti, schopnost pramenů prorazit si cestu na pastvinách, když člověk při přejezdech přes brody neposlechl vůli toku, tak mohl mít velikou smůlu a změnu plánů na mnoho hodin
VÍTR – téměř všudypřítomný, který dokázal krásně osvěžit ve slunečním ránu, ale bez předchozího varování bral slova od úst a tak jak přinášel, dokázal i náhle vzít.
OHEŇ – jeho sílu jsme měli možnost pocítit na kráterech sopek i vidět ničivou sílu, která před několika lety řádila na velkém území země, ještě dnes jsou znát ohořelé lesy

 

A ještě jedna myšlenka mě provázela celou cestu:
Bylo krásné pozorovat vzdálené hory, poslouchat dávnou historii chrámů. Ale museli jsme dávat pozor, abychom se nepořezali o všudypřítomné střepy a odpadky. Určitě je dobré myslet na budoucnost a sbírat informace ze vzdálených míst. Ale neméně důležité je uklidit si před vlastním prahem!!                                       Jarka

-----------------------------------------------------------

Jela jsem do Mongolska ochutnat čisté původní živly a rozprostřít se v prostoru. Obé se mi vyplnilo nadmíru. Živly ukázaly svoji tvář ze všech úhlů pohledu a vyžádaly si naši úctu a  respekt. Uvědomila jsem si také, jak takový nečas dokáže lidi sbližovat. Odpadávají díky nim nejrůznější prostopášné požadavky, mysl se vyčistí a lidé jsou pak vděční za kousek suchého a teplého místa.
Co mě však uchvátilo především byla prostornost. Mongolská duše je díky rozlehlosti své krajiny velmi dlouhá a klikatá podobně jako cesty krajinou. Není divu když ve 20x větší zemi žije 3 x méně obyvatel. To se jim to roztahuje. Díky tomu zde mohou vedle člověka žít volně zvířata, která dávají člověku své mléko, maso a kůže. Jejich život je však plný svobody. A pocit prostoru a svobody si také odvážím s sebou abych jej předávala dál a sdílela.                   Petrunka

-----------------------------------------

Neuvěřitelná svoboda a neuvěřitelná poroba. Svoboda dýchající z krajiny v poušti plynoucí od obzoru k obzoru. Svoboda pro stáda zvířat, která neznají chlévy, kotce ani box ve stájích. Svoboda pro poutníky, jejichž kroky mohou zamířit kterýmkoli směrem …
Poroba pro krajinu, ze které všichni vzešli.Holé pláně s trávou výšky sotva 3 cm vypasené od přemnožených stád. Střepy z lahví od alkoholu lemující všechny cesty. Odpadky v širokých kruzích kolem měst. A z Mongolů to, zdá se, nikoho netrápí. Mongolové problémy řeší až když hoří. Líto je mi Země, která bude muset snést tolik znečištění a ponížení, než její děti pochopí…                                   Dana

-----------------------------------

Ahoj Lenko, mám tě rád a Jiřího taky … Do Mongolska jsem jel hlavně, že jste se tak hezky angažovali v přípravě, realizaci zájezdu a děkuji Vám.
Mongolsko mě uchvátilo svojí rozlohou a velikostí údolí, velikostí lidí a jídla a taky vodky. Spojení se živly a počasím, které jsme zažili a přežili bez úhony mluví z fotek a videí sama za sebe. Dlouho budu z těchto energií a energií meditací čerpat. Přijel jsem přijmout měsíc neznámého, moje vnitřní uspokojení je naplněno až po okraj. Moc děkuji a přeji všem šťastnou cestu domů.                                   Honza


----------------------------------------------------------------------------------------------------

Co napsat o úžasné akci a úžasnými lidmi? Jenom to úžasné!!!
Jsem vděčná, že jsem tu mohla být a potkat Vás všechny! Občas si i máknout na bolístky o kterých se běžně nemluví, ale o tom to duchovno asi taky je !
A co podtrhnout:
Shambala – nepopsatelný zážitek
Dárek od kamene přání – fialový vítr, čištění hlavy před meditací
Setkání s draky a jejich osobní dárek!                             Martina

-------------------------------------------------------------------

Mise Mongolsko 2010
Když jsem poprvé slyšela na semináři s Evičkou Puklovou o misi do Mongolska, jasně jsem cítila, že tam mám být. I reakce a podpora mých nejbližších byla nečekaně pozitivní. Moji dva synové mi popřáli, ať si to užiju a ať Mongolsko je má brána k radosti a štěstí.
Jejich i moje přání se vyplnila. Zažila jsem si po čas mise neuvěřitelné množství zážitků, vnitřních prožitků a procítění. Zažili jsme všechny možné druhy počasí od sluníčka, deště, bouřky, sněžení, padání krup, silný vítr. Zažili jsme všechny živly a skamarádili se s nimi.
Heslem mise bylo poznání sebe sama, nechej vše plynout, přijímej s pokorou a vnitřním klidem a mírem vše, co přichází.
Mongolsko je úchvatné svým „nekonečným“ prostorem, který nám Evropanům někdy chybí. Poušť Gobi nás překvapila svou různorodostí, ale hlavně úžasným místem zvaným Shambala, kde jsme zažili jednu z nejúžasnějších meditací, se zasvěcením do energií Shambaly a otevřením kódů, které budeme potřebovat jako služebníci světla pro další období. Setkání s mistry Shambaly je pro mě nezapomenutelné.
Naše putování Mongolskem provázely téměř každodenní meditace, ketré se týkaly našeho srdíčka, otevírání 12 zámků k našemu srdci, kde jsme si zablokovali lásku sami k sobě i druhým. Po otevření 12 zámků srdce následovaly další meditace – vytváření a osazování 12 zahrad svého srdce ( jako je zahrada trpělivosti, naslouchání druhým i sobě, víry v boží vedení a ochranu, tvořivosti, lásky k sobě, zbavení se všech strachů atd.) veškeré své zkušenosti jsme pak posílali do energetického pole lidstva, aby tyto vyčištěné energie a zkušenosti pomohly všem lidem na Zemi.
Pobyt v Mongolsku byl o nádherné přírodě v podobě všech živlů ( poušť, hory), byl o maximálním procítění si SVOBODY, LÁSKY, ŠTĚSTÍ, RADOSTI, JEDNOTY ČLOVĚKA S PŘÍRODOU A MATKOU ZEMÍ A SPOJENÍ SE VŠEMI DIMENZEMI. Neseme si s sebou do svých domovů a dalšího života velmi cenné informace, prožitky, zkušenosti, které chceme předávat dál svému okolí a tím naplňovat své poslání.
Děkuji Leničce a Jirkovi za skvělou přípravu mise, Evičce za duchovní vedení a meditace a velmi přátelské vztahy s námi všemi. Velký dík patří i našim mongolským řidičům Batovi, Nakovi, Nasovi, Tumovi, dále Alence a Štefanovi. Auta sice byla problémová po technické stránce, ale nakonec jsme se dopravili vždy tam, kde jsme měli být a bylo to cestování velmi dobrodružné.
 Já osobně jsem celou misi vnímala velmi pozitivně, příjemně a prospěšně. Všechny tzv. „problémy“ jsem přijímala jako přirozenou součást mise, jako „zkoušky“ pro nás a jsem za to všechno, co jsem si v Mongolsku prožila velmi vděčná.
DÍKY VŠEM. MÁM VÁS RÁDA. S láskou v srdci             Zdenka


-------------------------------------------------------------------------

Přiznám se, že do doby, dokud jsem se nedozvěděla o misi do Mongolska, jsem o Mongolsku věděla jen to, že leží někde daleko v Asii vedle Číny.
Moje dušička už ale asi dávno věděla, že Mongolsko bude mým přidělovacím můstkem, na cestě k poznání sama sebe a celá mise velkou pomocnicí k uvědomění si mnoha dalších souvislostí.
Mé rozhodnutí zúčastnit se mise schválila nejen moje dušička, prostřednictvím spojení s Evičkou, ale dokonce ho schválili i moji nejbližší. Že se vydávám na dobrodružnou cestu jsem věděla od samého začátku. Asie není Evropa, a tak jsem se v myšlenkách naladila na sebepřijímání všeho, co přijde.
Moje víra v Boží ochranu se upevňovala každým dnem a při setkání s mistry Shambaly jsem svoje bytí zcela vložila do Božích rukou.
Vedení mise pod taktovkou Evičky – Božího stvořeníčka podle mého názoru nemělo chybu. Všechno, ať se někomu z nás mohlo zdát z počátku negativní, se postupně pročistilo. Naučili jsme se přijímat věci tak, jak přicházejí, bez zbytečných emocí, posuzování a odsuzování. Měli jsme možnost srovnávat svoje názory s názory druhých, volit kompromisy, porozumět nutnosti poznávání a prožívání těch nejrůznějších, zdánlivě neřešitelných situací. Prožili jsme všechny druhy počasí, přijímali poselství duchovních mistrů, pomáhali matičce Zemi uzdravovat energeticky bolavá místa a zkušenosti z meditací jsme posílali do energetického pole lidstva.
Přitom jsme poznávali krásu a volnost nádherné mongolské přírody, obdivovali tisíceré tváře překrásné Gobi, meditovali pod oblohou milionů rozzářených hvězd.
Moje hodnocení mise je stoprocentně pozitivní. Všichni jsme tu něčím prošli, něco zažili a něco si uvědomili. Žádné situace nehodnotím negativně, ani žádné chování účastníků. Všichni jsme zde pro získávání zkušeností a každý z nás má svou cestu. „Nesuď a nebudeš souzen,“ mi napadá jako vhodná metafora.
Závěrem velké poděkování řidičům, za jejich „mongolskou“ trpělivost a vyřešení každého problému i když ne po evropském způsobu.
Poděkování Alence za vstřícnost a ochotu vždy pomoci. Velké díky Lence a Jirkovi za velkou přípravu mise a konstruktivní organizaci a zajišťování hladkého průběhu mise při neplánovaných a nepředvídaných situacích.
A nakonec bezmezné díky Evičce, která je skromnou a velikou dušičkou a pomáhá nám vždy a všude a za každých okolností, vždy ochotně a s úsměvem.
Mám vás všechny ráda               Majka

------------------------------------------

Mise do Mongolska pro mě začala mnohem dříve už při zajišťování cesty do pro mě zcela neznámé země. Přes mnoho překážek jsem pochopila, že jedinou možností je nechat to plynout. Byl to takový malý vesmír, který se posunoval v čase i prostoru bez ohledu na to, co si o tom kdo myslel, či co kdo chtěl nebo snad plánoval.
Mongolsko je jednoznačně svoboda, stáda divokých zvířat v poušti, která volně běží a za jejich kopyty se zvedá závoj prachu.
Shambala a přímý sloup světla vzhůru na začátku mise, úplněk, Budhovy narozeniny a duha.
Potoky v údolích, které se kroutí jako stužky a kreslí neobyčejné obrazy.
Volně jsme se prošli lesem zkamenělého dřeva aniž by nás hlídal jakýkoli hlídač, volně jsme zkoumali odkud je kost z „dinosaura“, či něčeho hodně velkého, mohli jsme na ní sáhnout, prohlížet a zase nikde žádný hlídač a ohrádky!
Prociťovala jsem tak velkou svou auru v těch čistých prostorách údolí a hor, jako ještě nikdy a návrat do města byl pro mě nepříjemný svou stísněností.
Daleké obzory se nedají popsat ani připodobnit v „naší malé kotlině“, zažít je bylo nádherné.
Mongolsko bylo místy dobrodružné, hodně veselé a rozhodně nezapomenutelné. Slovy básníka „ bylo to překrásné a bylo toho dost“ děkuji všem z tohoto malého vesmíru za to, že jsou.         Lenka


-------------------------------

Ahoj Leničko, Jirko a všichni „účastníci zájezdu“,

Moc na vás všechny vzpomínám, zážitky, které mě čekaly v Mongolsku, předčily všechny moje představy. A to nejen o Mongolsku a jeho nádherných lidech, ale taky o tom, co všechno tam prožiju. Kdybych si to ve snech představovala, tak to nedosáhne skutečnosti, která  byla úplně jiná, nádherná.
Po přečtení vašich majlíků, je už těžké vymyslet další opěvné metafory o Mongolsku, ale aspoň tedy vyjádřím, co mi Mongolsko přineslo osobně. Byla to pro mne, po Polsku, další očišťující mise, a že ta očista nebyla vždy příjemná, to musím přiznat. Ale děkuji za to, že jsem ji mohla  podniknout. Ještě další pokračování očisty proběhlo doma a stále si myslím, že není vše u konce.
Veliké poděkování posílám Evičce, za veškerou pomoc, kterou nám poskytla, je to pro nás velmi, velmi přínosné. Děkuji ti Evičko moc, moooooooc.
Takže, děkuji také Tobě Leničko a Jirko a na vás všechny vzpomínám s velikou  láskou a úctou. Mám vás moc ráda. Pa Naďa
 

Vyhledávání

Fotky z misí